Papežův list u příležitosti beatifikace prvního preláta Opus Dei

27.09.2014, Radio Vaticana


Tisíce věřících se dnes v Madridu účastnily blahořečení biskupa Álvara del Portilla, spolupracovníka a prvního následovníka sv. Josemaríi Escrivá de Balaguer, zakladatele Opus Dei. Beatifikační liturgii slavil prefekt Kongregace pro blahořečení a svatořečení, kard. Angelo Amato. Papež František zaslal při této příležitosti osobní pozdrav současnému hlavnímu představenému prelatury, mons. Javieru Ecchevarríovi. Vyjadřuje jím “radost nad dnešní beatifikací a vzdává Bohu díky za to, že krášlí tvář své církve svatostí svých synů”. Papež krátce rekapituluje život blahoslaveného a připomíná zejména zásadní setkání se sv. Josemaría Escrivá. “Od něj se naučil, jak si den po dni stále více zamilovávat Krista. Ano, zamilovat se do Krista”, podotýká papež, “to je cesta svatosti, kterou se musí vydat každý křesťan. Dovolit Pánu, aby nás miloval, otevřít srdce jeho lásce a umožnit Mu, aby vedl náš život.”

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Svatý otec se v poměrně dlouhém listě zamýšlí nad trojicí slov, která tvořila střelnou modlitbu blahoslaveného biskupa : díky, odpuštění, více mi pomáhej.

“První slovo díky je spontánní reakcí na Boží dobrotu”, píše papež František. Jinak to ani nemůže být, protože Bůh nás, navzdory našemu veškerému úsilí, vždy předchází. Álvaro del Portillo si byl vědom mnoha darů, kterými ho Bůh zahrnul, a děkoval mu za tyto projevy otcovské lásky. Avšak, jak zdůrazňuje Svatý otec, nezastavil se u pouhého děkování, nýbrž jej poznání Pánovy lásky dovedlo k pokorné službě druhým. “Vynikal svou láskou k církvi, Kristově nevěstě, které sloužil srdcem, jež bylo vzdálené svárům a vyprázdněné od světských zájmů. Přijímal každého člověka a hledal v něm to, co je dobré, co spojuje a buduje. Nikdy si nestěžoval ani nekritizoval, nýbrž vždy odpovídal modlitbou, odpuštěním, pochopením a upřímnou láskou”, čteme v listu.

Ke druhému z trojice slov, odpuštění, papež poznamenává: “Boží služebník Álvaro často doznával, že sám sebe vidí před Bohem s prázdnýma rukama a že nedokáže odpovídat na jeho velkorysost. Vyznání lidské slabosti ovšem není plodem zoufalství, nýbrž známkou důvěryplného spočinutí v Bohu Otci. (…) Álvaro dobře věděl, nakolik Boží milosrdenství potřebujeme, a s velkým zápalem povzbuzoval lidi, aby přistupovali ke svátosti smíření, svátosti radosti”, pokračuje Svatý otec a dodává: “Je tak důležité vnímat něhu Boží lásky a zjistit, že ještě máme čas milovat.”

S Boží pomocí můžeme nést Boží jméno do celého světa, poznamenává Petrův nástupce k poslednímu z trojice slov, Více mi pomáhej. Blahoslavený Portillo prošel mnoha zeměmi, podněcoval evangelizační projekty, neobával se těžkostí. “Ten, kdo hluboce spočívá v Bohu”, podotýká papež, “dokáže být velice blízký lidem. První podmínkou k hlásání Krista je milovat lidi, protože Kristus už si je předtím zamilova. Musíme vycházet z vlastního egoismu a pohodlnosti a jít vstříc bratřím, protože v nich nás čeká Pán”, uzavírá papež František svůj list osobní prelatuře Opus Dei.


Další články



Utrpení Kristovo, posiluj mě!

24.06.2026, RC Monitor 12/2026

Svatí překračují hranice i časy, protože jejich život je Boží odpovědí na konkrétní potřeby lidí. Jan Nepomuk Neumann, šumavský rodák z Prachatic a biskup ve Filadelfii, ukazuje, že věrnost Kristu může rozkvést i uprostřed rychle se měnícího světa. Neodešel za oceán, aby udělal kariéru, ale proto, že slyšel volání tam, kde „byl žádaný“.

Habemus…

16.06.2026, RC Monitor 11/2026

Intronizace nového pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla jsem se účastnila osobně. I když jsem nemohla vidět detaily, které zprostředkovávala televize, můžu mluvit o celkové atmosféře, vanutí Ducha sv. či jak jinak přesně nazvat duchovní dojem z obřadu, který může pocítit každý, i když stojí vzadu a nevidí nic.

Aby Církev zůstala Kristova

17.06.2026, RC Monitor 11/2026

Současný člověk slyší slovo „hierarchie“ velmi nerad – pokud se ovšem nenachází na vrcholu pomyslné pyramidy. Připomíná mu moc, nerovnost, někdy i zneužití autority. Není proto divu, že otázka, proč má Církev biskupy, kněze a jáhny, zaznívá čím dál častěji. Neměla by být spíše společenstvím rovných lidí, bez pevné struktury?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.